Potosí je jedno z nevýše položených měst na světě. Leží v nadmořské
výšce 3 900-4 100 metrů, a ještě výše se nachází už jen předměstí města
La Paz. Město je velmi hustě osídlené. Na 53 km2 žije údajně přes 170
tisíc obyvatel. Město založili Španělé roku 1545 a díky stříbru, které
se zde nachází, se začalo velmi rychle rozrůstat. Byla zde založena
vůbec první mincovna v Novém světě a místní obyvatelé otročili v dolech v
nelidských podmínkách. Sláva města se šířila po celém světě raketovou
rychlostí a zvěsti o něm se dostaly až k uším španělského básníka
Miguela de Cervantese, který se o Potosí zmiňuje ve slavném Donu
Quijotovi. Záhy se výraz „potosí“ stal ve španělštině synonymem
neskutečného bohatství. Město bylo dříve součástí Místokrálovství Peru,
ale v roce 1776 došlo k jeho oddělení a přiřazení pod nově ustanovené
Místokrálovství Rio de la Plata se sídlem v Buenos Aires. Vytěžené
stříbro se tak místo přes peru dováželo do světa přes Argentinu. 19.
století přineslo války o nezávislost a v roce 1825 ve městě žilo už jen 8
tisíc obyvatel. Před vylidněním ho zachránily nové cínové doly, a také
turismus. V roce 2014 bylo zapsáno na Seznam světového dědictví Unesco.
My vám přinášíme aktuální fotografie ze včerejška, žel bohu, nejsou od
nás, ale od našich velmi blízkých přátel. Je nepatřičné tvrdit, že to
nejsou žádní velcí cestovatelé, ale kulantně řečeno, k tomuto výletu
jsme je museli donutit. Už jen proto, že se tam většina z nás asi
nepodívá, a také proto, že mají přímé vazby na místní obyvatele, a tak
se k nám jistě časem dostane mnoho zajímavostí, které nejsou známé.
Proto pokud máte nějaké otázky, máte jedinečnou příležitost se zeptat😊
Cerro Rico znamená v překladu „bohatý vrch“ a jedná se o horu s
největším stříbrným dolem, který na kdy světě fungoval. Důl se skládá z
několika částí a zatím máme jen tyto fotky, ale jelikož naši přátelé
získali dobrodružné nadšení, slíbili návrat a podrobný průzkum😊
V některých částech hory stále probíhá těžba. Horníci zde tráví i 12
hodin denně v podmínkách, které si my neumíme představit. Nicméně jiná
práce tu není, a tak se místní muži živí tímto způsobem. Převýšení jim
pomáhá lépe snášet žvýkání koky, která má naše přátele ten účinek, že
jim na hodinu zdřevění polovina tváře. Nicméně jako prostředek k
zvládání tak vysoké nadmořské výšky je prý nenahraditelná. Koka zahání
nejen únavu, ale tak hlad i žízeň. Čili zvyšuje produktivitu práce.
Smutným faktem je, že horníci se zde dožívají v průměru 40 let. Nejen
proto, že otročí v místních dolech, ale také proto, že nástroje, které
používají, se až tak příliš neliší od těch středověkých. Není tu žádný
kyslík, žádné osvětlení…přitom nejmladším je mnohdy okolo 11 let.
Pokaždé, když vkročí do změti tunelů, riskují život. Na plicích se jim
usazuje oxid křemičitý, což sebou přináší různá onemocnění. Nehledě na
to, že se strop může kdykoliv propadnout. V minulosti zde prý zemřely
miliony (!) lidí, proto si hora vysloužila pověst požírače lidí. Možná
ten počet nebude tak neuvěřitelný. Když místní práci v dolech
nezvládali, přivezli sem Španělé otroky z Afriky. Hora se tak lidskými
oběťmi živí už téměř 500 let. Bůh na toto místo evidentně zapomněl, a
tak si horníci vytvořili svého vlastního. Má podobu ďábla a říkají mu El
Tío. Tento pán podsvětí je zde hojně vyobrazen a horníci mu přinášejí
oběti jakými jsou lístky koky, nebo alkohol. Také dodnes rituálně
porážejí i lamy a jejich krev rozmazávají u vchodu do štol, jak je
patrné i z fotek. Ale nemějme je za divochy. Křesťanství je zde hlavním
náboženstvím a církev tohoto boha nikdy netolerovala. Proto má jeho
zobrazení místo jedině pod zemí, v podsvětí.
A ještě zajímavost.
Možná si vzpomínáte na snímek s název Sexy Pistols s překrásnou Salmou
Hayek a Penelope Cruiz. Předlohou mu měly být dvě místní divoženky a
milenky Ana Lezama de Urinza a dona Eustaquia de Sonza, které se po
setmění vydávaly do ulic Potosí v převleku za muže a lovily všemožné
bídáky. Jelikož to dobře uměly s kordem, záhy se staly místním
postrachem. Jejich mladé životy zhasly poměrně brzy z jiných důvodů, než
by se mohlo zdát. Anna podlehla zranění při býčích zápasech a Eustaquia
zemřela 4 měsíce po ní. Prý na zlomené srdce.
Napsat komentář