V divok\u00e9m ka\u0148onu \u0159\u00ed\u010dky Huntavy (d\u0159\u00edve Hank\u0161tejnsk\u00e9ho potoka) se nach\u00e1z\u00ed hned n\u011bkolik z\u00e1hadn\u00fdch zaj\u00edmav\u00fdch m\u00edst, kter\u00e1 jsou op\u0159edena pov\u011bstmi. Nach\u00e1z\u00edme se v m\u00edstech, kde bujn\u00e1 p\u0159\u00edroda je\u0161t\u011b nevydala v\u0161echna sv\u00e1 tajemstv\u00ed, tam, kde si mystick\u00e9 bytosti je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d pe\u010dliv\u011b st\u0159e\u017e\u00ed sv\u00e1 tajemstv\u00ed, v kraji sov\u00edch skal a tajemn\u00fdch, dech berouc\u00edch z\u00e1kout\u00ed, v N\u00edzk\u00e9m Jesen\u00edku, zhruba osm kilometr\u016f od R\u00fdma\u0159ova. Jsme v Re\u0161ovsk\u00fdch vodop\u00e1dech.<\/p>\n
Jednou za sto let zde voda v m\u00edstn\u00edch vodop\u00e1dech utichne a na chv\u00edli se zastav\u00ed \u2013 zamrzne v \u010dase. Je to chv\u00edle, kdy se otev\u00edr\u00e1 br\u00e1na do jin\u00e9 sf\u00e9ry \u2013 do m\u00edst, kde \u017eij\u00ed bytosti moud\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echna lidsk\u00e1 pozn\u00e1n\u00ed. Od prad\u00e1vna se zde sch\u00e1zeli u\u010denci, mist\u0159i, druidov\u00e9 ve v\u00ed\u0159e, \u017ee pr\u00e1v\u011b jim bude po\u017eehn\u00e1no proj\u00edt branou do paraleln\u00edho sv\u011bta, kde se podle v\u0161eho nach\u00e1zel k\u00e1men mudrc\u016f. Ten sta\u010dilo jen spat\u0159it a do \u010dlov\u011bka vstoupilo pozn\u00e1n\u00ed. Probl\u00e9m je, \u017ee doty\u010dn\u00fd o tom nesm\u011bl mluvit. Br\u00e1na do jin\u00e9 dimenze m\u011bla b\u00fdt zlat\u00e1, nebo duhov\u00e1. Zlato samo o sob\u011b m\u00e1 alchymistick\u00fd v\u00fdznam. Kdysi se v\u011b\u0159ilo, \u017ee \u017eensk\u00fd princip, (\u010dern\u00fd k\u00e1men), oplodn\u011bn\u00fd sv\u011btlem, (mu\u017esk\u00fd prvek), se prom\u011bn\u00ed ve zlato alchymist\u016f. Ale tady ne\u0161lo jen o kov jako takov\u00fd, ale o skute\u010dn\u00e9 zlato pozn\u00e1n\u00ed \u2013 k\u00e1men mudrc\u016f. Jin\u00fdmi slovy svat\u00fd gr\u00e1l alchymie \u2013 vnit\u0159n\u00ed osv\u00edcen\u00ed.<\/p>\n
Dal\u0161\u00edm z\u00e1hadn\u00fdm m\u00edstem, o kter\u00e9m neexistuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 informace, je proklet\u00fd hrad \u010di z\u00e1mek. Jeho z\u0159\u00edcenina le\u017e\u00ed vysoko nad soutokem Huntavy a Tvrdkovsk\u00e9ho potoka naproti ostr\u00fdm hrot\u016fm Sov\u00edch skal. P\u0159\u00edstup k n\u011bmu nen\u00ed zna\u010den\u00fd a o jeho staviteli, nebo alespo\u0148 dob\u011b zalo\u017een\u00ed vypov\u00edd\u00e1 jeho poloha \u2013 na hrotu skalnat\u00e9ho ostrohu a fakt, \u017ee okoln\u00ed ter\u00e9n je v\u00fd\u0161 ne\u017e prostor hradu, a to zhruba na dost\u0159el luku 70 m). Proto, kdy\u017e k n\u011bmu p\u0159ich\u00e1z\u00edte, z\u016fst\u00e1v\u00e1 dlouho skryt. Tato fakta vypov\u00eddaj\u00ed, \u017ee hrad \u010di z\u00e1mek byl postaven v dob\u00e1ch, kter\u00e9 je\u0161t\u011b neznaly paln\u00e9 zbran\u011b.
\nN\u00e1zvy pou\u017e\u00edvan\u00e9 N\u011bmci pro ozna\u010den\u00ed hradu – W\u00fcste Schloss (Pust\u00fd z\u00e1mek) nebo t\u00e9\u017e Verw\u00fcnschene Schloss (Zaklet\u00fd, Proklet\u00fd \u010di Za\u010darovan\u00fd z\u00e1mek) jsou p\u0159inejmen\u0161\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee o z\u00e1mku se nedochovala \u017e\u00e1dn\u00e1 pov\u011bst. Tyto informace jsme \u010derpali ze str\u00e1nek R\u00fdma\u0159ovska (Podle \u010dl\u00e1nku Mgr. Ji\u0159\u00edho Karla (Karel, Ji\u0159\u00ed: Pust\u00fd z\u00e1mek u Tvrdkova, R\u00fdma\u0159ovsk\u00fd horizont 03\/2008, SV\u010c R\u00fdma\u0159ov, 2003) p\u0159ipravil M. Marek )<\/p>\n
My z\u00e1mek minuli, proto\u017ee jsme o n\u011bm nev\u011bd\u011bli. Co jsme ale rozhodn\u011b neminuli byl stejn\u011b tak tajemn\u00fd Fial\u016fv nebo tak\u00e9 Rudsk\u00fd ml\u00fdn. Poprv\u00e9 je zmi\u0148ov\u00e1n v roce 1755. Pod stejn\u00fdm n\u00e1zvem je v roce 1834 ml\u00fdn zakreslen na C\u00edsa\u0159sk\u00e9m povinn\u00e9m otisku map stabiln\u00edho katastru Moravy a Slezska (1824-1843). Nejstar\u0161\u00ed zpr\u00e1va zn\u00ed:<\/p>\n
V roce 1755 jel Ferdinand Gr\u00f6schelsberger, kr\u00e1lovsk\u00fd rycht\u00e1\u0159 m\u011bsta Uni\u010dova, lesem k rudsk\u00e9mu ml\u00fdnu, nach\u00e1zej\u00edc\u00edmu se pod Re\u0161ovsk\u00fdmi vodop\u00e1dy. Cestou se jim spla\u0161ili kon\u011b a v\u016fz se sesul do rokliny. Pan rycht\u00e1\u0159, velk\u00fd ctitel P.M.Sn\u011b\u017en\u00e9, si v tomto ne\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159edsevzal vystav\u011bt k jej\u00ed poct\u011b kostel v Rud\u011b..<\/p>\n
Samotn\u00fd n\u00e1zev Ruda vypov\u00edd\u00e1 o t\u011b\u017eb\u011b \u017eelezn\u00e9 rudy. A skute\u010dn\u011b okol\u00ed je protk\u00e1no d\u016fln\u00edmi d\u00edly. Mo\u017en\u00e1 tak ml\u00fdn slou\u017eil jako hamr, kter\u00e9 se u n\u00e1s, na \u0160umav\u011b, stav\u011bly u vod\u00edch tok\u016f. S dolov\u00e1n\u00edm v t\u00e9to oblasti m\u011bla jakousi spojitost i ne\u0159estn\u00e1 \u0161lechti\u010dna Sidonie Heidenreich z Felsu, kter\u00e1 nechala postavit kostel ve Skal\u00e1ch (kostel sv. V\u00e1clava nedaleko Horn\u00edho m\u011bsta). V kostele m\u00e1 dokonce dva n\u00e1hrobky. Jeden u olt\u00e1\u0159e a druh\u00fd, ten skute\u010dn\u00fd, v chodb\u011b. To proto, aby po n\u00ed lid\u00e9 \u0161lapali stejn\u011b tak, jako ona po\u0161lapala svou \u0161lechtickou \u010dest. Jak ji ale po\u0161lapala, na to je historie skoup\u00e1. Snad se podle legendy m\u011bla zamilovat do mlad\u00e9ho hajn\u00e9ho. A jeliko\u017e \u017eila v 16. stolet\u00ed, byla potrest\u00e1na vyhnanstv\u00edm z R\u00fdma\u0159ova. Nenechala nakonec onen proklet\u00fd z\u00e1mek vystav\u011bt ona? U Re\u0161ovsk\u00fdch vodop\u00e1d\u016f by ve spojen\u00ed s mystickou p\u0159\u00edrodou jist\u011b na\u0161la klid. O ten ji v\u0161ak stejn\u011b p\u0159ipravila smrt, po n\u00ed\u017e byla potupn\u011b poh\u0159bena. Smutn\u00fd konec, \u017ee?<\/p>\nngg_shortcode_0_placeholder\n
<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"