\nHrad s jednoduch\u00fdm n\u00e1zvem K\u00e1men le\u017e\u00ed ve stejnojmenn\u00e9 obci na Vyso\u010din\u011b na\n Pelh\u0159imovsku. Jedn\u00e1 se o gotick\u00e9 s\u00eddlo postaven\u00e9 na mohutn\u00e9m skaln\u00edm \nostrohu, po kter\u00e9m nese sv\u016fj n\u00e1zev. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o hradu poch\u00e1z\u00ed\n a\u017e z roku 1316, kdy se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Nim\u00edr z Kamene. Po n\u011bm vlastnili hrad \nTluksov\u00e9, kte\u0159\u00ed za husitsk\u00fdch v\u00e1lek podporovali V\u00e1clava IV. Proto hrad \nn\u011bjakou dobu slou\u017eil jako op\u011brn\u00fd bod mezi T\u00e1borem a Pelh\u0159imovem. V roce \n1450 sehr\u00e1l hrad svou roli v diplomatick\u00e9 sch\u016fzce mezi Old\u0159icha II. z \nRo\u017emberka a Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad. Pak se zde majitel\u00e9 st\u0159\u00eddali a snad tu \nm\u011bla b\u00fdt n\u011bjakou dobu i pen\u011bzokazeck\u00e1 d\u00edlna.
O to zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed je \nlegenda, kter\u00e1 se k hradu v\u00e1\u017ee. Vypr\u00e1v\u00ed o t\u0159ech sestr\u00e1ch, dcer\u00e1ch \nhradn\u00edho p\u00e1na a jedn\u00e9 velk\u00e9 tajn\u00e9 l\u00e1sce, kter\u00e1 vy\u00fastila ve vra\u017edu. \nSestry se po smrti hradn\u00edho p\u00e1na nemohly shodnout, kter\u00e1 bude na hrad\u011b \nvl\u00e1dnout. Podle legendy do\u0161ly k jednoduch\u00e9mu \u0159e\u0161en\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 z nich zasad\u00ed\n v podhrad\u00ed v\u011btvi\u010dku l\u00edpy, a kter\u00e9 z nich do roka vyroste nejvy\u0161\u0161\u00ed \nstromek, ta bude vl\u00e1dnout. Svou dohodu zpe\u010detily slibem, \u017ee do t\u00e9 doby \nz\u016fstanou pannami. \u010cas b\u011b\u017eel a l\u00e1sce neporu\u010d\u00ed\u0161. Nejmlad\u0161\u00ed – a samoz\u0159ejm\u011b \nnejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed \u2013 se zamilovala do ryt\u00ed\u0159e ze sousedstv\u00ed. A \nud\u011blala velkou chybu. M\u00edsto aby nav\u0161t\u00edvila n\u011bjakou ko\u0159en\u00e1\u0159ku a poradila \nse co a jak, ot\u011bhotn\u011bla. T\u00edm zpe\u010detila nejen sv\u016fj osud, ale i osud sv\u00e9ho\n d\u00edt\u011bte. Co se stalo nen\u00ed t\u0159eba dlouze popisovat. Chamtiv\u00e9 sestry se \nchopily p\u0159\u00edle\u017eitosti, ozna\u010dili ji za zr\u00e1dkyni a sotva porodila, d\u00edt\u011b \nu\u0161krtily a poh\u0159bily na kraji obce v m\u00edst\u011b, kde dnes stoj\u00ed kaple. Na \ntomto m\u00edst\u011b pr\u00fd dodnes vyr\u016fst\u00e1 tr\u00e1va do tvaru v\u011bnce. Sestru pak nechaly \nzazd\u00edt do hradn\u00edch zd\u00ed. Jej\u00ed duch pokoje nedo\u0161el. Bloud\u00ed hradem a na\u0159\u00edk\u00e1\n pro sv\u00e9ho syn\u00e1\u010dka, i pro ztracenou l\u00e1sku\u2026A sestry? Do roka zmizely \nnezn\u00e1mo kam. Podle pov\u011bsti je odnesl \u010dert.
Pokud se na to d\u00edv\u00e1me \njako na legendu, je to dal\u0161\u00ed z mnoha sob\u011b podobn\u00fdch pov\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se \nvykl\u00e1daj\u00ed o ka\u017ed\u00e9m hrad\u011b. Jenom\u017ee nikdo z majitel\u016f hradu t\u0159i dcery \nnem\u011bl. A jedinou hradn\u00ed pan\u00ed zde byla Kate\u0159ina z Vojslavic, kter\u00e1 hrad \nz\u00edskala od sv\u00e9ho otce. M\u011bla t\u0159i syny a jeden z nich, Jan Kry\u0161tof, nechal\n v 17. stolet\u00ed z\u0159\u00eddit barokn\u00ed kapli a rodinnou hrobku na kraji obce. \nPokud by byl p\u0159\u00edb\u011bh pravdiv\u00fd, musel by se tedy odehr\u00e1t v pom\u011brn\u011b ned\u00e1vn\u00e9\n minulosti. Jenom\u017ee hrad se d\u011bdil mezi mu\u017esk\u00e9 potomky, a tak o legenda o\n vra\u017ed\u00edc\u00edch sestr\u00e1ch ztr\u00e1c\u00ed na lesku.
Kdy\u017e se zamysl\u00edme nad symbolikou ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, mo\u017en\u00e1 n\u00e1s dovede n\u011bkam \u00fapln\u011b jinam.
Vra\u017eda
\n Vra\u017eda novorozence i zazd\u011bn\u00ed jeho matky prob\u011bhlo bez prolit\u00ed jedin\u00e9 \nkapky krve. Podobn\u011b byla zavra\u017ed\u011bna sv. Ludmila. Byla u\u0161krcena \u0161\u00e1tkem \nproto, aby nebyla prolita jej\u00ed krev a ona nemohla b\u00fdt uzn\u00e1na za \nmu\u010dednici a n\u00e1sledn\u011b svato\u0159e\u010dena.
L\u00edpa
L\u00edpa je vn\u00edm\u00e1na jako \n\u017eensk\u00fd prvek. Symbol n\u011bhy a \u017eenstv\u00ed. Sta\u0159\u00ed Slovan\u00e9 ji spojovali s bohyn\u00ed\n Ladou. Pod lipami se prov\u00e1d\u011bly ritu\u00e1ln\u00ed ob\u0159ady, jej\u00edm kv\u011bt\u016fm byly \np\u0159ipisov\u00e1ny \u017eivotad\u00e1rn\u00e9 vlastnosti. L\u00edpa se vysazovala p\u0159i svatb\u00e1ch, \nkonaly se pod n\u00ed sch\u016fze a sn\u011bmy. Lipov\u00e9 l\u00fdko slou\u017eilo ke spout\u00e1v\u00e1n\u00ed \nd\u00e9mon\u016f. K\u0159es\u0165an\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee na l\u00edp\u011b odpo\u010d\u00edv\u00e1 Panna Marie, kdy\u017e sestoup\u00ed \nna zem a v\u011b\u0161eli na jej\u00ed kmen svat\u00e9 obr\u00e1zky. Jedn\u00e1 se tedy o prastar\u00fd \nsymbol \u017eensk\u00e9ho elementu, \u010distoty a svatosti, kter\u00fd byl uzn\u00e1v\u00e1n nap\u0159\u00ed\u010d \nstalet\u00edmi, a dokonce se stal n\u00e1rodn\u00edm symbolem.
V\u011bnec
Zelen\u00e9 \nv\u011bne\u010dky jako symboly \u010distoty a nevinnosti se objevuj\u00ed ve slovansk\u00fdch \nritu\u00e1lech ve spojen\u00ed s jarem a sv\u00e1tky Rusalj\u00ed. D\u00edvky s v\u011bne\u010dkem na hlav\u011b\n tan\u010dily po pol\u00edch, aby jim zajistily vl\u00e1hu, zn\u00e1m\u00e9 je i pos\u00edl\u00e1n\u00ed v\u011bne\u010dku\n po vod\u011b.
Zazd\u011bn\u00ed za\u017eiva
Kostru na hrad\u011b K\u00e1men pr\u00fd skute\u010dn\u011b \nna\u0161li. P\u0159edch\u00e1zel tomu n\u00e1lez kostry mu\u017ee zazd\u011bn\u00e9ho na nedalek\u00e9m hrad\u011b \nRonov. Tehdy historik Pavel Rous p\u00e1tral po podobn\u00fdch n\u00e1lezech i jinde a \nobjevil z\u00e1znam z 30. let, kter\u00fd hovo\u0159il o kostern\u00edch poz\u016fstatc\u00edch na \nhrad\u011b K\u00e1men. Zazd\u00edv\u00e1n\u00ed ob\u011bt\u00ed do z\u00e1klad\u016f je ritu\u00e1l zn\u00e1m\u00fd u od pohansk\u00fdch \ndob. Stavebn\u00ed ob\u011b\u0165 m\u011bla ochrannou funkci. Zazd\u00edvaly se mlad\u00e9 panny, nebo\n mlad\u00e9 matky, ale i zv\u00ed\u0159ata a dal\u0161\u00ed ob\u011btiny. Nap\u0159\u00edklad \u201emrtv\u00fd pes \nzakopan\u00fd pod podlahou domu plnil magickou funkci ochrany obydl\u00ed\u201c, p\u00ed\u0161e \nS. Pila\u0159ov\u00e1 v knize Slovansk\u00e9 m\u00fdty a legendy. Stejn\u011b tak v jednom \nnejstar\u0161\u00edch slovansk\u00fdch m\u00fdt\u016f, v P\u00edsni o stavb\u011b Skadaru, se hovo\u0159\u00ed o \n\u017eensk\u00e9 ob\u011bti zazd\u011bn\u00e9 do z\u00e1klad\u016f.
Os\u00eddlen\u00ed
Na Vyso\u010din\u011b do\u0161lo k \npostupn\u00e9 kolonizaci a\u017e v souvislosti se vznikem obchodn\u00edch stezek, kolem\n kter\u00fdch vznikala nejprve str\u00e1\u017en\u00ed s\u00eddla, kter\u00e1 se pozd\u011bji rozrostla v \nmal\u00e9 vesni\u010dky. Lesy zde byly neprostupn\u00e9 a archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f se \nna\u0161lo jen velmi m\u00e1lo. Hustota obyvatelstva nebyla nijak vysok\u00e1, proto \nsem kolem roku 1200 byli pozv\u00e1ni N\u011bmci, aby os\u00eddlili jinak neprostupn\u00e9 \nlesy. Okol\u00ed Humpolecka bylo zlatonosnou oblast\u00ed a je ot\u00e1zkou, zda tu \nn\u011bjak\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed slovansk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed v t\u00e9to souvislosti p\u0159ece jen nemohlo\n existovat tak, jako tomu bylo v ji\u017en\u00edch a jihoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. \nOstatn\u011b, v hrad\u011b dnes s\u00eddl\u00ed muzeum, zkuste pop\u00e1trat sami, jak to bylo se\n vznikem Pelh\u0159imova, se kter\u00fdm je spjata i aglomerace Na hradi\u0161ti\ud83d\ude0a Jen tak na okraj \u2013 staroslovansk\u00e9 grad nezna\u010d\u00ed jen hradi\u0161t\u011b, ale tak\u00e9 os\u00eddlen\u00ed.\n\n<\/p>\n\n\n\nngg_shortcode_0_placeholder","protected":false},"excerpt":{"rendered":"