H\u0158BITOV ST\u0158\u00cdLKY – TAJEMSTV\u00cd POD K\u0158\u00cdDLY AND\u011aL\u016e<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
Ve Zl\u00ednsk\u00e9m kraji se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00e1, i kdy\u017e mo\u017en\u00e1 trochu zapomenut\u00e1 pam\u00e1tka. Romantick\u00fd a z\u00e1rove\u0148 tajemn\u00fd h\u0159bitov zasazen\u00fd do malebn\u00e9 krajiny ve St\u0159\u00edlk\u00e1ch je unik\u00e1tem, kter\u00fd se vid\u00ed jen m\u00e1lokde. H\u0159bitov nechal vybudovat v letech 1730 -1743 Anton\u00edn Amand z Pet\u0159valdu podle n\u00e1vrhu Ign\u00e1ce Josefa Ciraniho z Bolleshausu a autorem ojedin\u011bl\u00e9 socha\u0159sk\u00e9 v\u00fdzdoby, kterou zde m\u016f\u017eete s pokorou a b\u00e1zn\u00ed obdivovat byl moravsk\u00fd socha\u0159 Gottfried Fri\u010d. A pro\u010d s pokorou a b\u00e1zn\u00ed? Na 2 000 m2 bylo toti\u017e vybudov\u00e1no jedine\u010dn\u00e9 d\u00edlo, kter\u00e9 nem\u00e1 v Evrop\u011b obdoby. H\u0159bitov je vyv\u00fd\u0161en m\u00edsty a\u017e 10 metr\u016f a v jeho podzem\u00ed fungovala od po\u010d\u00e1tku spletit\u00e1 odvod\u0148ovac\u00ed s\u00ed\u0165. Ta v dne\u0161n\u00edch dob\u00e1ch slou\u017e\u00ed i jako odv\u011btr\u00e1vac\u00ed. To znamen\u00e1, \u017ee je zde sucho a podm\u00ednky pro rozklad t\u011bla jsou v\u00edce ne\u017e p\u0159\u00edzniv\u00e9. Proto se tu poh\u0159b\u00edv\u00e1 dodnes. D\u00edlo je obehnan\u00e9 mohutnou zd\u00ed, na n\u00ed\u017e jsou kolem dokola osazeny majest\u00e1tn\u00ed sochy zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed ctnosti a h\u0159\u00edchy. A pr\u00e1v\u011b zobrazen\u00ed h\u0159\u00edch\u016f je zaj\u00edmav\u00e9 v kontextu se zdej\u0161\u00ed pov\u011bst\u00ed. Najdete zde postavu dr\u017e\u00edc\u00ed v rukou kostky (v\u00e1\u0161e\u0148 a hazardn\u00ed hry), nebo souso\u0161\u00ed, kde si jedna ze soch zacp\u00e1v\u00e1 u\u0161i, zat\u00edmco druh\u00e1 stoj\u00ed na knize (varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed nemravn\u00fdmi \u0159e\u010dmi, \u010di \u0161patn\u00fdmi knihami). N\u00e1sleduje zobrazen\u00ed marnosti, kdy jedna z postav sed\u00ed na rakvi a op\u00edr\u00e1 se o p\u0159es\u00fdpac\u00ed hodiny, zat\u00edmco druh\u00e1 zamy\u0161len\u011b hled\u00ed p\u0159ed sebe a dal\u0161\u00ed. Na \u010deln\u00ed ohradn\u00ed zdi pak stoj\u00ed 4 velk\u00e9 kamenn\u00e9 v\u00e1zy, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed jednotliv\u00e9 f\u00e1ze posmrtn\u00e9ho \u017eivota \u2013 smrt, posledn\u00ed soud, nebe a peklo. K h\u0159bitovu vede dvojit\u00e9 schodi\u0161t\u011b, kter\u00e9 se setk\u00e1v\u00e1 u monument\u00e1ln\u00ed sochy and\u011bla \u2013 str\u00e1\u017ece h\u0159bitova. Odsud sm\u011b\u0159uje cesta k hrobce, kter\u00e1 je um\u00edst\u011bna na druh\u00e9m konci. P\u0159ed kapl\u00ed stoj\u00ed dv\u011b sochy and\u011bl\u016f v nad\u017eivotn\u00ed velikosti. Funguj\u00ed zde jako str\u00e1\u017eci hroby a mo\u017en\u00e1 i jednoho d\u00e1vn\u00e9ho tajemstv\u00ed spojen\u00e9ho se jm\u00e9nem Anna.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
Ve St\u0159\u00edlk\u00e1ch se toti\u017e vypr\u00e1v\u00ed pov\u011bst o Rezav\u00e9 Ann\u011b. \u00dadajn\u011b to byla \u0161lechti\u010dna Anna K\u00fcenburgov\u00e1, zl\u00e1 a krut\u00e1 \u017een\u0161tina a milovnice hazardu. Tr\u00e1pila poddan\u00e9 a nikomu nedop\u0159\u00e1la klid. Zdej\u0161\u00edm sedl\u00e1k\u016fm podvodem sebrala pozemky a zanechala jim jen kamenitou p\u016fdu, na n\u00ed\u017e nemohli hospoda\u0159it. Trp\u011blivost poddan\u00fdch p\u0159etekla v okam\u017eiku, kdy v hazardn\u00edch hr\u00e1ch prohr\u00e1la i \u010d\u00e1st soch zdob\u00edc\u00edch zdej\u0161\u00ed kapli. Ty pak m\u011bly skon\u010dit na z\u00e1mku v Milotic\u00edch. To samo sebou nez\u016fstalo bez odplaty. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b zafungovala karma a Annu nakonec dostihl osud. Jej\u00ed dcera Filom\u00e9na zem\u0159ela na ne\u0161tovice a Anna se z jej\u00ed smrti u\u017e nevzpamatovala. Pomalu ch\u0159adla, a\u017e zem\u0159ela. Po smrti pr\u00fd jej\u00ed t\u011blo z\u010dernalo na uhel.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
Mo\u017en\u00e1 je na pov\u011bsti trochu pravdy. Podlo\u017e\u00ed h\u0159bitova zaru\u010duje brzk\u00e9 zetlen\u00ed poh\u0159ben\u00fdch t\u011bl. Je zde sucho a dost mo\u017en\u00e1 i p\u0159\u00edrodn\u00ed podm\u00ednky pro mumifikaci.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
N\u00e1s zaujala je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed, podobn\u00e1 pov\u011bst. Ta vypr\u00e1v\u00ed o spr\u00e1vci panstv\u00ed, kter\u00fd zastupoval zdej\u0161\u00ed majitele. K\u00fcenbergov\u00e9 pr\u00fd \u017eili v\u011bt\u0161inou ve V\u00eddni a po dobu jejich nep\u0159\u00edtomnosti m\u011bl tak\u0159ka neomezenou moc nad panstv\u00edm bl\u00ed\u017ee nejmenovan\u00fd direktor. Byl to otec dvou dcer, kter\u00e9 se od sebe li\u0161ily, jak jen mohly. Jedna byla samoz\u0159ejm\u011b dobr\u00e1 a kr\u00e1sn\u00e1 a ta druh\u00e1 py\u0161n\u00e1 a zl\u00e1 (a dost mo\u017en\u00e1 se jedna z nich jmenovala tak\u00e9 Anna). Ob\u011b se zamilovaly do zdej\u0161\u00edch chlapc\u016f, bratr\u016f, kte\u0159\u00ed poch\u00e1zeli z rodu \u0160ime\u010dk\u016f. Rozd\u00edl byl v tom, \u017ee tu hodn\u011bj\u0161\u00ed a kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed jej\u00ed vyvolen\u00fd cht\u011bl a ta druh\u00e1 ut\u0159ela nos a \u010delila trpk\u00e9mu odm\u00edtnut\u00ed. Proto se sest\u0159e pomstila tak, \u017ee jej\u00ed pom\u011br vyzradila otci. N\u00e1sledky na sebe nenechaly dlouho \u010dekat. V\u0161ichni z rodiny \u0160ime\u010dk\u016f p\u0159i\u0161li o pr\u00e1ci a byli vyhozeni z dvorsk\u00e9ho bytu, ve kter\u00e9m \u017eili. A m\u011blo b\u00fdt h\u016f\u0159. Ve m\u011bste\u010dku se toti\u017e objevili voj\u00e1ci a v\u0161echny \u0160ime\u010dkovy syny n\u00e1sil\u00edm odvedli k vojsku. Jen jedin\u00fd ze syn\u016f, kter\u00fd byl kn\u011bzem, byl odvelen na vzd\u00e1lenou faru. T\u00edm byla rodin\u011b zasazena smrteln\u00e1 r\u00e1na. Celkem \u0161est \u0160ime\u010dkov\u00fdch syn\u016f padlo v r\u016fzn\u00fdch bitv\u00e1ch, jejich matka se utr\u00e1pila a star\u00fd pan \u0160ime\u010dek p\u0159\u00edsahal direktorovi v\u011b\u010dnou postu. Pytla\u010dil, kradl a op\u00edjel se. Nakonec se ob\u011bsil v les\u00edch v hlubok\u00e9 rokli (zmoli), kter\u00e1 pozd\u011bji proslula jako \u0160ime\u010dkova zmole. Jeho duch nedo\u0161el pokoje a dodnes se m\u00e1 objevovat v jej\u00edm okol\u00ed hledaj\u00edc\u00ed sp\u00e1su a v\u011b\u010dn\u00fd pokoj. D\u00edky t\u011bmto tragick\u00fdm ud\u00e1lostem se po smrti cel\u00e9 sv\u00e9 rodiny objevuje ve St\u0159\u00edlk\u00e1ch posledn\u00ed p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed, onen mlad\u00fd kn\u011bz. Nad direktorem vynese krutou kletbu, kter\u00e1 nezn\u00e1 slitov\u00e1n\u00ed. Ta ho odsuzuje k v\u011b\u010dn\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed a zmaru, dokud nevym\u0159e cel\u00e1 jeho rodina. A direktor, stejn\u011b jako neboh\u00fd kn\u011bz, bude muset cel\u00e9 t\u00e9 zk\u00e1ze p\u0159ihl\u00ed\u017eet. A tak se tak\u00e9 stalo. Kletba neu\u0161et\u0159ila nikoho. Dokonce i hodnou a kr\u00e1snou mlad\u0161\u00ed dceru, kter\u00e1 v tom byla vlastn\u011b nevinn\u011b. V jej\u00ed svatebn\u00ed den se p\u0159evrhl ko\u010d\u00e1r, v kter\u00e9m mlad\u00ed man\u017eel\u00e9 jeli z kostela a oba na m\u00edst\u011b zem\u0159eli p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima direktora. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee pot\u00e9, co se jeho \u017eena utr\u00e1pila k smrti, zmizel n\u011bkde v les\u00edch a u\u017e o n\u011bm nikdo nikdy nesly\u0161el. A ta zl\u00e1 dcera? Kdo v\u00ed, jestli i ji dohnala spravedlnost. Pov\u011bst o n\u00ed toti\u017e ml\u010d\u00ed.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
Tajemn\u00e1 h\u0159bitovn\u00ed kaple m\u00e1 b\u00fdt posledn\u00edm odpo\u010dinkem \u010dlen\u016f hrab\u011bc\u00edho rodu. Ve zdej\u0161\u00ed hrobce jsou pochov\u00e1ni majitel\u00e9 panstv\u00ed K\u00fcenburgov\u00e9 a maj\u00ed se zde nach\u00e1zet t\u0159i jejich rakve. Otev\u0159el snad n\u011bkdo n\u011bjakou v minulosti a na\u0161el zde mumii \u017eeny jm\u00e9nem Anna? Kdo v\u00ed. V hrobce skute\u010dn\u011b jedna Anna le\u017e\u00ed. Jedn\u00e1 se o posledn\u00ed spolumajitelku zdej\u0161\u00edho z\u00e1mku Annu \u010cernou, jej\u00ed\u017e tv\u00e1\u0159 je vyobrazena na obraze sv. Anny v kapli. T\u00e9 pocty se j\u00ed dostalo mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee zem\u0159ela ve velmi mlad\u00e9m v\u011bku 29 let na z\u00e1pal plic v roce 1936. Pr\u00fd to byla n\u011b\u017en\u00e1 a mil\u00e1 osoba. Nezd\u00e1 se, \u017ee zrovna ona by byla p\u0159edlohou pro postavu Rezav\u00e9 Anny. Kde se tedy vzala?<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
K\u00fcenburgov\u00e9 vlastnili tova\u010dovsk\u00e9 panstv\u00ed. V 18. stolet\u00ed zde \u017eil jak\u00fdsi Arno\u0161t Josef Laktanc hrab\u011b z Kuenburgu (dr\u017eel panstv\u00ed 1793\u20131832), kter\u00fd byl komo\u0159\u00edm a majorem v c\u00edsa\u0159sk\u00e9m vojsku a \u00fa\u010dastnil se napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. V roce 1808 z\u0159\u00eddil na v\u00fdzvu arciv\u00e9vody Ferdinanda zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zem\u011bbraneck\u00fd batalion, kde se stal komandantem. V t\u00e9 dob\u011b poddan\u00e9 zu\u017eovaly vysok\u00e9 dan\u011b a \u017eilo se zde t\u011b\u017ece. Tak\u017ee motiv verbov\u00e1n\u00ed na vojnu, kter\u00fd se v pov\u011bsti objevuje, je z\u0159ejm\u00fd. Po v\u00edt\u011bzn\u00e9m ta\u017een\u00ed proti Napoleonovi se Arno\u0161t vr\u00e1til zp\u011bt. V roce 1801 mu zem\u0159ela mlad\u00e1 \u017eena (Anna Chorinsk\u00e1) a 1803 se op\u011bt \u017een\u00ed. A sv\u011bte div se \u2013 s Vileminou Annou, svobodnou pan\u00ed z M\u00fcnch-Bellinghausen, hazardn\u00ed hr\u00e1\u010dkou, kter\u00e1 vydatn\u011b pom\u00e1hala dovr\u0161it finan\u010dn\u00ed krach cel\u00e9ho rodu. P\u0159esto ji hrab\u011b z\u0159ejm\u011b velmi miloval, proto\u017ee po n\u00ed pojmenoval nedalek\u00fd Annov. Ale jak se \u0159\u00edk\u00e1: na ka\u017ed\u00e9m \u0161prochu, pravdy trochu. Rezav\u00e1 Anna dost mo\u017en\u00e1 skute\u010dn\u011b \u017eila a \u0161kodila tak, \u017ee se o n\u00ed dodnes vypr\u00e1v\u00ed pov\u011bsti po cel\u00e9m kraji. Jestli je ale poh\u0159bena v krypt\u011b K\u00fcenburg\u016f pod tova\u010dovsk\u00fdm kostelem, nebo ve St\u0159\u00edlk\u00e1ch, v\u011bd\u00ed jen samotn\u00ed and\u011bl\u00e9.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
Po zdej\u0161\u00edch tajemstv\u00ed m\u016f\u017eete zap\u00e1trat i vy. H\u0159bitov je otev\u0159en denn\u011b od dubna do \u0159\u00edjna od 8 do 18 hodin. Zdej\u0161\u00ed z\u00e1mek nyn\u00ed slou\u017e\u00ed jako \u00c1\u0161ram – centrum j\u00f3gy. V okol\u00ed se nach\u00e1z\u00ed \u0159ada zaj\u00edmav\u00fdch m\u00edst. A\u0165 u\u017e jde o hrady, z\u00e1mky, p\u0159\u00edrodn\u00ed zaj\u00edmavosti, poutn\u00ed m\u00edsto Velehrad, nebo archeologick\u00e1 nalezi\u0161t\u011b, ka\u017ed\u00fd zde najde to sv\u00e9.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
Zdroj: Marie Sk\u0159\u00edtkov\u00e1, Bo\u0159ek \u017di\u017elavsk\u00fd, Expedice Ch\u0159iby 2, Slov\u00e1ck\u00fd den\u00edk, Obec St\u0159\u00edlky web, zlin.cz a jin\u00e9.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
Velk\u00e9 pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za informace pan\u00ed Marii Sk\u0159\u00edtkov\u00e9, dobr\u00e9 du\u0161i st\u0159\u00edleck\u00e9ho h\u0159bitova, kter\u00e1 se cel\u00fd \u017eivot v\u011bnovala jeho historii a d\u00edky n\u00ed\u017e byl h\u0159bitov zachr\u00e1n\u011bn a kter\u00e1 by, podle na\u0161eho n\u00e1zoru, zde m\u011bla m\u00edt pam\u011btn\u00ed desku.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\nngg_shortcode_0_placeholder\r\n\r\n\r\n\r\n
<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n
<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"