Mal\u00fd Blan\u00edk nen\u00ed mo\u017en\u00e1 tak zn\u00e1m\u00fd jako jeho soused, ale rozhodn\u011b za n\u00e1v\u0161t\u011bvu stoj\u00ed. Na jeho vrcholu (580 m.n.m) se toti\u017e nach\u00e1z\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 ruiny star\u00e9 kaple, kter\u00e1 b\u00fdvala zasv\u011bcena Sv. Ma\u0159\u00ed Magdal\u00e9n\u011b. Stavba m\u011bla tvar prot\u00e1hl\u00e9ho osmist\u011bnu se sakristi\u00ed na severov\u00fdchod\u011b, s jeskyn\u00ed pod sakristi\u00ed. Poch\u00e1zela z roku 1753 a st\u00e1la pravd\u011bpodobn\u011b na m\u00edst\u011b star\u0161\u00ed stavby. O tom, \u017ee m\u00edsto bylo vyu\u017e\u00edv\u00e1no u\u017e v temn\u00e9m st\u0159edov\u011bku vypov\u00edd\u00e1 archeologick\u00fd n\u00e1lez zbytk\u016f nezn\u00e1m\u00e9 stavby u\u010din\u011bn\u00fd v roce 1961. Na\u0161ly se zde i st\u0159epy a keramika datovan\u00e1 do druh\u00e9 poloviny 16. stolet\u00ed. Dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vy ze 16. stolet\u00ed hovo\u0159\u00ed o pout\u00edch k svat\u00e9 Ma\u0159\u00ed Magdalen\u011b, tak\u017ee se d\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee tehdy u\u017e zde n\u011bjak\u00e1 kaple st\u00e1vala. V roce 1676 se o ni staral prvn\u00ed zdej\u0161\u00ed poustevn\u00edk, osmn\u00e1ctilet\u00fd Petr Havlovi\u010d, rod\u00e1k z Krakova v Polsku. \u0160lo o silnou tradici, proto\u017ee tehdej\u0161\u00ed p\u00e1n Karel Adam Lev z \u0158\u00ed\u010dan, kter\u00fd zem\u0159el roku 1672, ve sv\u00e9 z\u00e1v\u011bti odk\u00e1zal 300 zlat\u00fdch v\u00fdslovn\u011b na stavbu nov\u00e9 kaple na Mal\u00e9m Blan\u00edku. Tato kaple se ale stav\u00ed (nebo pou\u017e\u00edv\u00e1 ke sv\u00e9mu \u00fa\u010delu) pr\u00e1v\u011b a\u017e v roce 1753. Pro\u010d a\u017e 81 let po jeho smrti? To nikdo nev\u00ed. Romanticky bychom to mohli sv\u00e9st na poustevn\u00edka. T\u0159eba zde str\u00e1vil zbytek \u017eivota a m\u00edstn\u00ed ho odsud zkr\u00e1tka necht\u011bli jen tak vyhodit. Kdyby to byla pravda, do\u017eil by se zde kr\u00e1sn\u00fdch 95 let.
Na opa\u010dn\u00e9m konci h\u0159ebenu, kde le\u017e\u00ed ruiny dne\u0161n\u00ed kaple, byly odhaleny zbytky nezn\u00e1m\u00e9 stavby jej\u00ed\u017e \u00fa\u010del je zahalen tajemstv\u00edm. P\u016fvodn\u011b byla pokl\u00e1d\u00e1na za hrad, kter\u00fd byl pozd\u011bji lokalizov\u00e1n na Velk\u00e9m Blan\u00edku, pozd\u011bji za objekt slou\u017e\u00edc\u00ed myslivosti, anebo za stavbu slou\u017e\u00edc\u00ed sekt\u011b Mikul\u00e1\u0161enc\u016f. Vlasteneck\u00fd slovn\u00edk historick\u00fd k tomu dod\u00e1v\u00e1, \u017ee \u0161lo o sektu, kter\u00e1 nijak nedbala regul\u00ed c\u00edrkve ani svat\u00e9ho p\u00edsma a zkr\u00e1tka si v\u011bci d\u011blala po sv\u00e9m. Mikul\u00e1\u0161enci m\u011bli v \u010dele star\u0161\u00ed, kte\u0159\u00ed si pot\u00e9 co od\u0159\u00edkali evangelium zakr\u00fdvali svou tv\u00e1\u0159, aby se ostatn\u00ed dali do pl\u00e1\u010de. Proto se jim tak\u00e9 \u0159\u00edkalo \u201ePla\u010d\u00edc\u00ed brat\u0159i\u201c. Zakladatel sekty, Mikul\u00e1\u0161 z Vl\u00e1senice, nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd myslitel, ale tvrdil, \u017ee se mu dostalo p\u0159\u00edm\u00e9ho bo\u017e\u00edho zjeven\u00ed. Sv\u00fdm p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016fm m\u011bl dokonce tvrdit, \u017ee se zde nach\u00e1zej\u00ed t\u011bla sv. Petra a Pavla. Jeho vid\u011bn\u00ed b\u00fdvala \u010dasto apokalyptick\u00e1, a proto je mu ob\u010das p\u0159isuzov\u00e1no autorstv\u00ed blanick\u00e9 pov\u011bsti. Podle t\u00e9 se m\u00e1 rozhoduj\u00edc\u00ed bitva odehr\u00e1t na b\u0159ehu B\u00fdkovick\u00e9ho rybn\u00edka, kter\u00fd le\u017e\u00ed pr\u00e1v\u011b pod Mal\u00fdm Blan\u00edkem. To by mo\u017en\u00e1 vysv\u011btlovalo pov\u011bsti o du\u0161\u00edch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se pr\u00fd zjevovali p\u0159i pozd\u011bj\u0161\u00ed stavb\u011b nov\u00e9 kaple. V\u00edra v lok\u00e1ln\u00ed pov\u011bst musela b\u00fdt v t\u00e9 dob\u011b u\u017e hluboce zako\u0159en\u011bn\u00e1.
Samotn\u00fd mistr Jan Hus k Blan\u00edku zmi\u0148uje \u201epolitov\u00e1n\u00edhodn\u00fd zvyk venkovsk\u00e9ho lidu chodit na hory a prov\u00e1d\u011bt tam nep\u0159\u00edstojnosti\u201c. Jak\u00e9 nep\u0159\u00edstojnosti zde lid mohl prov\u00e1d\u011bt? Nemohlo j\u00edt o p\u0159\u00edvr\u017eence Mikul\u00e1\u0161enc\u016f, proto\u017ee Mikul\u00e1\u0161 Vl\u00e1senick\u00fd byl ro\u010dn\u00edk 1421. Narodil se tedy 6 let po up\u00e1len\u00ed Husa a navrch mu bylo husitsk\u00e9 u\u010den\u00ed bl\u00edzk\u00e9. Muselo j\u00edt o n\u011bco z\u00e1va\u017en\u00e9ho, kdy\u017e m\u011bl Jan Hus pot\u0159ebu to zaznamenat. Konaly se zde n\u011bjak\u00e9 pohansk\u00e9 ritu\u00e1ly? Existuje teorie, \u017ee ve st\u0159edov\u011bku byla pr\u00fd pov\u011bst o Blan\u00edku tak siln\u00e1, \u017ee sem lid\u00e9 konali pout\u011b. A \u00fadajn\u011b to se Husovi nel\u00edbilo. Jak rozs\u00e1hl\u00e1 a propracovan\u00e1 tehdy pov\u011bst byla, nev\u00edme. Mohlo se tedy st\u00e1t, \u017ee se o n\u00ed doslechl i Mikul\u00e1\u0161 Vl\u00e1senick\u00fd, us\u00eddlil se na Mal\u00e9m Blan\u00edku a p\u0159isoudil m\u00edsto rozhoduj\u00edc\u00ed bitvy u B\u00fdkovick\u00e9ho rybn\u00edka? Anebo naopak, usadil se u m\u00edsta rozhoduj\u00edc\u00ed bitvy pr\u00e1v\u011b proto, aby ho st\u0159e\u017eil?
Kaple fungovala necel\u00fdch 30 let, v roce 1784 byla zru\u0161ena d\u00edky Josef\u00ednsk\u00fdm reform\u00e1m. V 19. stolet\u00ed se zde usadil poustevn\u00edk Anton\u00edn Zeman z Pacova. Bohumil Je\u017eek o n\u011bm ve sv\u00e9 knize \u201eVypr\u00e1v\u011blo se\u201c p\u00ed\u0161e: \u201ePoustevn\u00edk Zeman byl drobn\u00fd, such\u00fd, \u010dern\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dek havran\u00edch vous\u016f a vlas\u016f. Dlouh\u00fd \u0161osat\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 mu padal na paty. Z kapsy v\u017edy koukala \u017elut\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 p\u00ed\u0161\u0165ala.\u201c \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee jeho duch tu obch\u00e1z\u00ed dodnes. Ani pov\u011bsti o Mal\u00e9m Blan\u00edku evidentn\u011b nepropou\u0161t\u00ed zem\u0159el\u00e9. Jak\u00e9 tajemstv\u00ed asi st\u0159e\u017e\u00ed? <\/p>\n\n\n\nngg_shortcode_0_placeholder","protected":false},"excerpt":{"rendered":"