Tam někde v hlubinách země, podivným božím kouzlem zakleto, tiše spí hrdinné vojsko. Je dobře ukryto. Vrchol hory, dřív hustě posetý dubovými háji, vznešeně shlíží do kraje. Kdysi zde stávalo pradávné hradiště našich předků – pohanských kněží – druidů, chcete-li – kteří zde prováděli své tajemné obřady. Svědkem těchto časů jsou dnes už sesuté staré hradby, které kdysi chránily jejich město. Anebo svatyni? Pod skalnatým vrcholem této hory leží skalisko, které má tvar oblouku. Lidé mu dali název Veřejová skála – portál. A právě odsud, až bude českému lidu nejhůře, vyjede vojsko blanických rytířů, které povede král všech králů. Tak udatný a statečný, až tuhne krev v žilách. Náš první světec a český král Václav.
Kdo by neznal legendu o spícím vojsku, které přijede na pomoc českému národu se svatým Václavem v čele, až to bude nejvíce potřeba! Poprvé ji zmiňuje Alois Jirásek ve svém „Vidění slepého mládence“. Tato pověst vypravuje o setkání Karla IV. s mladým slepým hochem, jenž dokázal prorokovat budoucnost. Svá proroctví označil záhadnými písmeny, se kterými vás seznámíme: P. P. V. F. Pro ucelený obrázek uvádíme zkrácené části této věštby:
P. Půlnoční národ na Čechy se přižene a zemi hrozně poplení a zdrancuje.
P. To značí národ dolejší, polední. Turky a jiné nevěřící, s nimiž římský císař bude míti mnohé a kruté války.
V. Znamená národ od východu, národ přemocný, jenž bude se svými sousedy bojovat, ale českému království žádné škody neučiní.
F. Tato poslední litera označuje přehrozný počet zbrojného lidu, jenž se do Čech jako povodeň přivalí, Francouzů, Němců a jiných na západě. Tenkráte nastane ten největší a poslední boj. Tu se lidé ve své úzkosti k Bohu obrátí a úpěnlivě o pomoc volati budou. I smiluje se Hospodin nad českým královstvím a pošle mu pomoc. Z hory Blaníka vyrazí rytířské vojsko proti všem nepřátelům české země a sv. Václav na bílém koni povede blanické rytíře do
přehrozné bitvy, jež bude trvati za kolik dní…“
Přestože legenda o Blanických rytířích je pouhou legendou, jejíž počátky se datují někdy do 15. století, vydala by pomalu na dlouhou kapitolu do knihy. Jejím autorem má být Mikuláš Vlásenecký, který ji zmiňuje ve svém spise „Velmi hrozné a strašné předpovězení muže božího“. A jak se v nejstarších verzích uvádí, má proběhnout krvavá bitva na louce pod Blaníkem, která dnes nese název Rytířská. Kousek odsud, na úpatí Malého Blaníku, se nachází rybník náležící k vesnici Býkovice. Až bitva skončí, má se po okraj naplnit lidskou krví. Pro někoho krásná legenda, pro jiné zajímavost a záhada. K legendě existuje totiž i svědectví, které zneklidňuje mnoho badatelů a milovníků záhad. Rektor piaristické benešovské koleje totiž v roce 1734 sepsal protokol s pravonínským farářem Janem Antonínem Kraslem, kde popisují údajné halucinace, které nebohého faráře pronásledovaly téměř celý rok. Od hory Blaník slýchával troubení, bubnování a ruch, který ho děsil. Je také zajímavé, že svého vůdce získalo vojsko až v 18. století a rozhodně to nebyl Václav. Slavný vojevůdce se tehdy jmenoval Meinhard, pak to by Strojmír, pak zase Isidor. Svatého Václava tedy do čela blanického pluku dosadil až Alois Jirásek. Ale je to skutečně legenda? U skály jsou patrné zbytky opevnění a nález středověkého meče, který zde byl objeven archeology v 19. století, také lecos naznačuje. A pak je tu ještě existence Malého Blaníku opředeného temnými legendami. Jaké tajemství ukrývá místní kaple? To si necháme zase třeba na příště😊
Na oba Blaníky se dostanete z parkoviště za nedalekými Louňovicemi, odkud vede značená stezka. Problém je zde, že oba vrcholy nejsou oficiálně propojeny. Takže to chce dobrou GPS, pokud je chcete zvládnout v jednom dni, anebo je navštívit postupně.
Napsat komentář