Kadov u Blatné je proslaven zejména viklanem, který osazoval pan Ing. Pavel Pavel. Ano ten, který vyřešil přemisťování soch na Velikonočních ostrovech. Viklan se prý kdysi pokoušelo shodit 12 dragounů jezdeckého pluku a nepodařilo se jim to. Za to v roce 1893 měl někdo takovou sílu, že jej svrhl. Pan inženýr si zde vyzkoušel, jak takové osazování kamene fungovalo a vlastně díky tomu byl pozván na Velikonoční ostrovy, aby tuto techniku zopakoval.
Ale nejen viklan zdobí Kadov. Naučná stezka Okolím viklanu je buď špatně značená, anebo opět spolehlivě zafungoval náš (ne)smysl pro orientaci. Přece jen, když je člověk sám a nekamarádí se s mapami, přinese to mnohá dobrodružství. Možná proto jsme objevovali jednotlivá zastavení tak nějak postupně a na střídačku.
Popravdě v ospalé vesnici kromě jedné vietnamské prodejny nenajdete asi nic, ale pokud se člověk správně dívá, je až překvapivé, kolik tajemna se zde nachází.
Obětní misky a Čertovy náramky, dvě z několika zastávek naučné stezky, už dávají tušit, že Kadov není jen tak obyčejným místem. Archeologické výzkumy zde prokázaly keltskou a slovanskou přítomnost a jak známo, byli to Keltové, kdo využívali kamenných útvarů k různým rituálům – převážně k takovým, kterými uctívali Bohyni Matku a Slunce. Slované nazývali obětní misky „sledoviky“ nebo „čašečniky“, a v podstatě jde o běžný, erozí vytvořený jev. Není tedy pravda, že by misky sloužily k zachycení krve obětí rituálů. Ale nelze vyloučit, že nesloužily k věštbám a jiným spojením se zásvětím.
Malý a Velký Čertův náramek jsou žulového původu a jde o pravděpodobná rituální místa. Lidé citlivější na energie se zde necítí příliš dobře. Jde prý o silně energetické místo, kde spojuje mužská a ženská energie. My jsme neznabozi, a tak jsme necítili nic. Nicméně celá trasa má kolem šesti kilometrů a nabízí krásnou panenskou přírodu. V našem případě se malinko protáhla, ale nebylo to od věci:-)
Nás v Kadově zaujalo něco jiného. Stará tvrz v níž žila bílá čarodějka, jakási paní Johanesa. Ta zde předčasně zemřela v srpnu 1460 a přesně v tomto dni se také na tvrzi zjevuje. Její zjevení prý provází výpadky elektrického proudu. Pokud se objeví mimo srpen, věští prý nějakou katastrofu. Měla se věnovat bílé magii, věštbám a a tak snadno mohlo jít o léčitelku. Problém je, že se o ní nezmiňuje a i jeden z pramenů. Měla být manželkou Bohuslava z Lukavice, který tvrz vlastnil v letech 1447 – 1461. Podařilo se nám ale vyprátrat, že následující majitel, Bušek Źáborský z Brloha, měl skutečně ženu jménem Johana, se kterou zplodil dceru Dorotu. Johana Strojetická ze Strojetic patřila k té nejchudší šlechtě, a tak asi příliš moho historických informací bez návštěvy archivu nezjistíme. Nejlépe bude, když Bílou paní a záhadné kamenné útvary z Kadova navštívíte sami:-)
Napsat komentář