Existuje nepodložená domněnka, že všechna šumavská jezera jsou v podzemí propojená jedním velkým tokem. Geologické průzkumy nic takového neprokázaly, ale na druhou stranu, o podivných tvorech žijících v hlubinách jezer kolují podobné legendy. Z Čertova jezera se například občas vynoří tajemná dáma v modrých šatech a s černými střevíci. Sídlí zde i podivný mužík s plnovousem a obličejem ohyzdného starce. Oba nikomu údajně neubližují, ale i přesto je třeba mít se na pozoru. Mimo jiné se zde snad kdysi utopila jedna neznámá hraběnka i s kočárem, jiná verze tvrdí, že
šlo o několik nacistických vojáků. V Plešném jezeře prý odpočívá nešťastník, který se je pokoušel změřit (jeho hloubka je přibližně 30 m, pozn.aut.).
Legendy jsou tedy četné. Je možné, že by na nich bylo přece jen trochu pravdy? Existuje snad dosud neobjevený druh, tajemný tvor, který proplouvá nějakým spodním tokem mezi jezery a občas se vynoří nad hladinu některého z nich?
„K vodním žínkám prý patří i divoženky, které přebývají v Plešném jezeře. Rády vábí pocestné a stahují je do hlubin. Vypadají hodně divoce, rozcuchané vlasy jim vlají ve větru a temeno hlavy jim kryje malá červená čepička. Živí se kořenem, který roste v hlubinách a má prý čarovnou moc. S oblibou kradou a zaměňují novorozeňata. Děti, které zde zanechají místo ukradených, jsou hodně škaredé a po celý den jenom vřeští. (Ale neříkejte..) Lze se jich zbavit, jenom když máte čarovný kořen. (Ale neříkejte?:-)) Musí se jím svázat děcku ruce i nohy, párkrát je švihnout prutem a říct: ,Vem si svoje a vrať mi moje!‘ Divoženku vytrvalý dětský křik dojme a hned přinese ukradené dítě nazpátek.“
Vznik jezer se datuje zhruba před 12 000 lety. Ledovce, které tehdy pokrývaly povrch země, začínaly tát a jak se postupně posouvaly, navršily před sebou val štěrku a kamení, který vytvořil přirozenou hráz.V prohlubních pak vznikal nový život. Ačkoli byla všechna jezera důkladně prozkoumána a změřena (nejsou tedy bezedná), přesto se nad nimi dál vznáší stín tajemství. Objevy nových druhů živočichů nejsou nic neobvyklého a ještě pořád udivují svět, stejně jako nacistické praktiky spjaté s okultismem. Údajně to byli právě nacisté, kteří důležitá místa zamykali prastarými formulemi. Síla slova má váhu a ve spojení s energií, tedy také vírou, je dokonalým archetypem démona strachu. A strach nemá daleko k vizualizaci.
Dalo by se říct, že vysvětlení mohou být mnohá, ale příběh Tabákového Petra se datuje ještě dávno před nacisty. Proč tedy nenechat otázku existence neznámých tvorů žijících na dnech šumavských jezer ještě otevřenou?
Napsat komentář