Pancíř je hora na Šumavě nedaleko Železné Rudy (1214 m.n.m.). V roce 1923 byla na jeho vrcholu slavnostně otevřena turistická chata Dr. Jaroslava Mattuše, což byl svého času velmi uznávaný politik. V poválečném období byl název chaty nuceně změněn na Horskou chatu na Pancíři. Tento rok chata oslaví 95 let od svého založení. Těžko říct, jestli zde dříve stálo i jiné stavení, ale legendy napovídají, že ano a ne jen tak ledajaké. Hora měla v minulosti nadpřirozený význam a možná proto je obestřena krvavými legendami.

Ta první hovoří o sedlákovi, který byl zřejmě duše zlá, protože po smrti nedošel klidu a musel se prý dlouho kát. Jak to vypadalo v praxi nevíme, ale patrně zde zemřel v opuštění a záhy byl vzkříšen jako zombie, aby si odpykal svoje hříchy jako nemrtvý. A lidé se o tom doslechli, proto se obydlí nešťastníka obloukem vyhýbali. Musel tam strašit notně, protože jeden sedlák z nedalekého dvora vymyslel pro svou čeládku bobříka odvahy. Řekl, že kdo mu od oživlé mrtvoly donese mléko, tomu dá svou nejlepší kravku. V závějích a mrazu do stavení nakonec došla jedna odvážná děvečka. Od mrtvého mléko skutečně dostala, ale když se s ním vrátila, sedlák se na ni obořil, že si dělal legraci. To naštve po takových strastech obzvlášť, když v zimě je zde metr a víc sněhu. Ráno však sedlákovi kravka pošla. A tak nikdo nic nedostal. Poučení si vyberte sami.

Mnohem strašidelnější legenda je o jakémsi Pinocchiovi. V minulosti žili na Pancíři tři bratři. Jednou, za neúprosných plískanic, kdy se z nebe valí provazce vody a ta pak divoce stéká po stráních a nedovolí člověku vystrčit nos z domu, si vymysleli zvláštní zábavu. Ze dřeva vyřezali loutku člověka. Tu oblékli do starých šatů a začali ji týrat. Rádi ubližovali lidem, a když nebyla po ruce žádná zbloudilá turistka, vyřádili se aspoň na panákovi. Řezali ho a bili, když najednou panák prý obživl. Nikdo neví, co se tehdy stalo, ale ráno, když mlha sestoupila do údolí, otevřel se pohled na tři roztrhaná těla.

Další pověst podobná té první se vypráví ve variaci na ducha poustevníka, který pod Pancířem žil a každý se ho bál. I k němu zamířila v prosincových mrazech děvečka pro mléko a i ji sedlák podvedl. Konec je obdobný – sedlák přišel o kravku a navrch mu shořelo stavení a stal se z něho žebrák.

Co si z toho vybrat? Všechny pověsti se shodují v jednom. Mrtvé zde ožívá, aby potrestalo vše zlé. Proto je dobré na Pancíř vyrazit s duší čistou a otevřenou, a hlavně za příznivého počasí. Protože pak si odnesete jedinečný zážitek v podobě krásných výhledů a souladu s přírodou.

1

Obrázek 1 z 7